Žďárský hasičský sbor funguje už 125 roků. Začínal s čtyřkolou stříkačkou a nezapomínal ani na společenský život. První ples se konal v roce 1902. Historii zmapoval starosta sboru Martin Tonar.

Psal se rok 1896, když byl založen místní hasičský sbor. Netrvalo ani rok a přenosnou „džberovku“ se podařilo nahradit čtyřkolovou stříkačkou za 715 zlatých. Z nejstarší doby se datuje také záznam o prvním hasičském plese, který se u nás v obci odehrál v roce 1902.

Záznamy o činnosti sboru se většinou podařilo dohledat, některé – kupříkladu leta 1911-1918 – nicméně chybějí. O to víc však víme z dalších roků. První schůze SDH po 1. světové válce, se konala 6.1. 1919 za přítomnosti všech členů – sešli se v počtu čtrnácti a velitelem byl tehdy Jan Krajíček. Při schůzi zdůraznil, že je třeba opět se chopit práce, zahájit cvičení se strojem a také doplnit výzbroj.

Záznam existuje též o prvním poválečném plese, který se konal v hostinci U Vacků 23.2. 1919. Výbor se usnesl, že z výtěžku z plesu bude financován pomník padlým vojínům. Téhož roku také na návrh člena sboru pana nadlesního Matouška vzplála poprvé hranice na oslavu mučednické smrti Mistra Jana Husa. Slavnost s tím spojená se pak konala po dlouhá léta. I konání hasičského plesu se stalo tradicí, která se dodržuje dodnes.

V roce 1922 již sbor čítal 20 členů a přibyl i ženský odbor samaritánek, do kterého se přihlásilo osm žen. Bohužel tento odbor nebyl činný a tak se od roku 1924 vedení ujali starší členové sboru. Byl mezi nimi i Václav Nový, který i v pozdějších letech absolvoval kurzy a v této funkci pracoval, dokud jí mohl vykonávat

V roce 1925 byly zakoupeny nové přilby a látka na slavnostní blůzy. Sbor podporoval různé dobročinné spolky – Národní jednotu, spolek Válečný sirotčinec, spolek Komenský atd.

Mezi lety 1925 a 1933 probíhala běžná činnost sboru – cvičení sboru, požární prohlídky budov, zásahy při požárech v okolních obcích. Také se konal místní cyklistický závod, kterého se účastnilo patnáct členů zdejšího SDH. Na mnoha místech v kronice se objevuje jméno člena sboru Jana Nimrichtra- vždy ve spojení s vykonanou prací ve prospěch všech: třeba opravy vrat či stavby, výroba sušáků hadic.

V roce 1938 už dosluhovala stará stříkačka a proběhla proto mezi členy sbírka na novou – od místního záložního spolku se na ni vypůjčilo 10.000 Kč. A v roce 1939 se už konalo cvičení s novou motorovou stříkačkou.

Již v roce skončení 2.světové války se obnovila tradice pálení hranice na oslavu Mistra Jana Husa a v roce 1946 se konal první poválečný ples. Byly také sepsány potřeby k výstroji a výzbroji a uvažovalo se o koupi auta. Když byl pak v roce 1949 v obci zřízen biograf, na každém představení byl člen sboru na stráži. V listopadu tohoto roku se konala společná schůze MNV a hasičů – řešila se opět koupě auta. Obec nemohla přispět, tak členové sboru a místní nadšenci půjčili peníze, auto se zakoupilo, po večerech opravilo a sloužilo dlouhá léta.

V roce 1955 se členská základna zvýšila o deset mužů do sedmnácti let. Dvě družstva se pak zúčastnila soutěže v Lučici a postoupila do okresního kola v Havlíčkově Brodě. Dorost se zapojil do všech činností a cvičil dvakrát týdně.

Při budování nové školy se hasiči zapojili do výstavby v rámci brigádnických hodin. Po dobudování školy bylo v obci založeno JZD a začal se adaptovat kravín. Hasiči posléze pomáhají při výstavbě kravína nového a také pomáhají na polích. Tou dobou, tedy v šedesátých letech je velitelem zvolen Miroslav Prášek, předsedou Václav Beránek.

V sedmdesátých letech byli hasiči aktivní jak při konání kulturních, tak sportovních akcí v obci – ať už to byly rybářské závody pro děti a dospělé v Rybníčkách, pořádaní tradičních plesů a maškarních zábav. Také se účastnili budování koupaliště, oprav hrází, posléze výlovu na koupališti nebo adaptace sálu v hostinci „U Slámů“. Zahájila se i tradice návštěv v místní základní škole při zahájení a ukončení školního roku, která se dodržuje dodnes.

Výrazným datem v novodobější historii je 20.6.1981, kdy byla slavnostně otevřena opravená požární zbrojnice. Přišli místní občané i členové okolních požárních sborů a součástí slavnosti byla soutěž sedmi družstev na hřišti u školy. V červenci téhož roku se konala mezinárodní soutěž požárních družstev v Havlíčkově Brodě a do obce přijela delegace z Koree, která si prohlédla obec, zbrojnici i požární techniku

Roku 1995 byl starostou zvolen Bohuslav Kučírek a práce sboru začala být aktivnější: nakoupily se nové hadice a baterie do auta. Místní družstvo znovu zvítězilo na okrskové soutěži v Okrouhlici. V srpnu toho roku se začalo se stavbou dřevěné garáže u hasičské zbrojnice, která donedávna sloužila k uložení historických stříkaček. Podařilo se též získat nazpět hasičskou stříkačku značky Smékal z roku 1936 a uvést ji do provozuschopného stavu.

O rok později, 25.5. 1996, se odehrály oslavy 100 let od založení SDH. Byly spojeny s prvním sjezdem rodáků a v předvečer se konala slavnostní schůze v hostinci U Slámů. Kromě členů SDH byli přítomni zástupci sborů našeho okrsku, starosta obce, zástupci družstva, školy a ostatních zájmových spolků v obci. Byly předány pamětní medaile Miroslavu Práškovi Za zásluhy a Janu Kotenovi a Bohumilu Kučírkovi Za příkladnou práci. Obecní úřad také ocenil práci hasičů – vybraní členové obdrželi knihy s věnováním. Při oslavách proběhla ukázka historických uniforem a formy hašení od prvopočátku až po současnou techniku – tedy džberovou stříkačkou, koňskou i motorovou z roku 1938 a motorovou PS 12. Diváci viděli ukázky hašení profesionálů z Havlíčkova Brodu včetně hašení auta a vyprošťování osob. Na hřišti zahráli Božejáci a konal se slavnostní průvod obcí s položením věnce u pomníku k uctění památky padlých; večer pak taneční zábava.

Od roku 2009 zahájilo činnost dětské družstvo a v následujících letech slavilo velké úspěchy v soutěžích v okrese i kraji, dokonce se dorostenci účastnili i republikového Mistrovství v požárním sportu (2014 a 2017).

Před dvěma lety, v roce 2019, byla slavnostně otevřena nová moderní hasičská zbrojnice na místě původní staré budovy pod lipkami.

Na postech velitelů a starostů se vystřídalo mnoho místních mužů – mezi jinými Jan Krajíček, Jan Hanzlíček, Václav Beránek, Josef a Jaroslav Tajovští, Vojtěch Král, Josef Šejnost či Miroslav Prášek. Kroniku sboru vedl od roku 1930 do roku 1973 pan František Bubla; v zápisech pak dále pokračovali Miroslav Prášek, Jan Koten, Jaroslav Zadina a Bohuslav Kučírek, nyní je uložena u starosty sboru.

Další snímky k tomuto tématu najdete v této fotogalerii.