O lesním radovi Matouškovi

Po stopách lesního rady Matouška se vydala Helena Tonarová a díky Stanislavu Kučírkovi a hlavně vnukovi radního panu Miroslavu Matouškovi z Jilemnice získala pro Paměť Veselého Žďáru mnohé informace, rodinné dokumenty a fotografie o tomhle nepřehlédnutelném občanu naší vsi.

František Matoušek se narodil 21.2.1868 v Jiřicích. O jeho dětství, studiích a prvních pracovních zkušenostech v lesnictví se nám nepodařilo nic zjistit.

Víme však, že 13.8.1898 se oženil s Marií, rozenou Prchalovou, původem z Leštiny. Měli spolu osm dětí – čtyři chlapce (František,Gustav, Jiří, Pavel) a čtyři děvčata (Marie, Vlasta, Rosa, Zora). S rodinou žil několik let i ve Zdislavicích u Humpolce.

Od roku 1912 byl nadlesním v Pelestrově – polesí patřilo pod velkostatek Větrný Jeníkov. V r. 1911  bylo Jeníkovské panství prodáno novému majiteli JUDr. Otto Metalovi, který se na jeníkovském zámku neusídlil a zdejší velkostatek pronajímal. V r. 1921 zemřel. Jeho dcery Hana, Helena a Adriena již v r. 1927 celý jeníkovský velkostatek (1288 ha, z toho cca 100 ha v k.ú. Větrný Jeníkov) včetně zámku prodaly Strakově nadaci (dobročinná nadace hraběte Straky podporující mládež ze zchudlých šlechtických rodů). Z tohoto roku pochází fotografie zaměstnanců, kde je také pan Matoušek (na snímku vlevo – vedle levé z obou větších fotografií).

Nejstarší syn pana Matouška, František, zemřel v bojích v 1. sv.válce. Dochovala se jeho fotogafie a jeho jméno je možné najít na pomníku padlým ve Veselém Žďáře, o jehož výstavbu se pan Matoušek významně zasloužil. V zápise z kroniky v roce 1931 se píše: „V roce 1931 ustavilo se na podnět lesního rady z Pelestrova p. Františka Matouška „Komité pro zbudování památníku padlých ve světové válce .“ Vyhlédnuto a za nejlepší místo pod hostincem p. Josefa Zadiny, kovárnou a okresní silnicí . V místech těch byl dříve menší rybník , náležející rustikálnímu spolku . Členové rustikálního spolku darovali zdarma rybník i s přilehlým pozemkem . Hned na to přikročeno k úpravě . Hráze strženy, jasany vykáceny, rybník zavezen . Budiž konstatováno, že veliká většina občanů jevila pro akci velký zájem a podnik podporovala. Větší hospodáři dali k disposici potahy, drobní lidé zase z části zdarma pracovali na úpravě . A tak spojenými silami pokročila práce tak , že dne 12.července 1931 přikročeno ku slavnosti odhalení „ Památníku padlých.“

Lesní rada Matoušek byl odborníkem na slovo vzatým, vysazoval lesy smíšené, tzn. stromy listnaté i více druhů jehličnanů Tak i dnes v době kalamity, máme lesy jako jedni z mála zachovány a nemáme zde jen holé kopce a mýtiny.

Pan Matoušek byl také dlouholetým předsedou školní rady, členem hasičského sboru i místní samosprávy ve Veselém Žďáře. Také byl nadšeným ochotníkem – divadelní představení pořádal přímo na Pelestrově kousek od hájovny, kde s rodinou žil. Je možné, že je i autorem místní „Písně o žďárských vlkách“ .

Když v únoru roku 1946 pan Matoušek zemřel, byl v obci vypraven velký smuteční průvod, kterého se účastnili všichni občané,lesní personál i žáci místní školy – jsou o tom doklady v místní obecní i školní kronice. Ředitelství panství Větrný Jeníkov v ocenění zásluh zemřelého mu nechalo postavit v lese u „Obrázku“ prostý pomník s nápisem : „František Matoušek – zasloužil se o pelestrovské lesy“. Tento pomník můžete v lese najít dodnes.

Další snímky k tomuto tématu najdete v této fotogalerii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.